Hovory o Starem zákoně s Jaroslavem Schrötterem

Datum / čas
10.05.2021
19:15–20:45


Jako pozvánku na pondělní večery od 19.15 v katechetické místnosti v kostele jednou za čtrnáct dní nabízím malou ukázku komentáře k 25. kapitole Geneze:

25,27 Když chlapci dospěli, stal se Ezau mužem znalým lovu, mužem pole, kdežto Jákob byl muž bezúhonný a sídlil ve stanech.

Bratři se prokazatelně liší svými schopnostmi a způsobem života. Ohnivý Ezau se stává zručným lovcem. Jákob je bezúhonný (v orig. tam – bez viny, mírný) zůstává v táboře, kde rodina s čeledí žila. Měl mírnou povahu

a vyhovoval mu pastýřský život. A teď biblický text odhaluje problém, který v Izákově rodině nastal:

25,28 Izák miloval Ezaua, protože z lovu měl co do úst, kdežto Rebeka milovala Jákoba.

z lovu měl co do úst – doslova: jedl z výtěžků lovu

Biblický autor tady Izáka nešetří: klidně si napíše, že jeho náklonnost k Ezauovi vyplývá z toho, že Ezau vylepšuje Izákův jídelníček o ulovenou zvěřinu. No, my si něco takového o Hospodinově vyvoleném Izákovi myslet nebudeme. Určitě nešlo jen o tu zvěřinu. Izák a Ezau si zkrátka rozuměli, protože stárnoucímu Izákovi se velmi líbil silný, obratný a odvážný syn Ezau, viděl v něm toho pravého bojovníka Hospodinova ve víceméně nepřátelském prostředí, ve kterém žili. Ezaua k jeho otci vázal hluboký cit. Dělalo mu velikou radost,s jakou chutí otec jedl zvěřinu, kterou Ezau lovil. Tito dva muži se velice radovali jeden z druhého, a tak ve verši 28 čteme: Izák miloval Ezaua.

Rebeka, tak jak to u matek bývá, byla naproti tomu přitahována k dítěti, které bylo mírné a svým jednáním naplňovalo matčiny představy o hodném synovi. A tak jahvista dodává: kdežto Rebeka milovala Jákoba.

Jednání obou rodičů bylo sice pochopitelné, ale prohlubovalo napětí mezi oběma bratry. Jak odlišná byla tato dvojčata, ukazuje velice známý příběh, který si můžete přečíst v následujících verších 25. kapitoly Geneze.

Dá se říct, že to je příběh příslovečný, i když z něj máme jen úsloví: Prodat úděl za čočovici. Což znamená, že někdo prodal něco podstatného proto, aby získal věc nepodstatnou. A přesně to Ezau udělal.

J. Schrötter