Jak jsme prožili Noc kostelů a Dny víry

Fotografie z Noci kostelů a Dnů víry jsou v rubrice Multimédia – Fotky.

Letošní Noc kostelů (29. května) přinesla organizátorům více radosti než obvykle, a to díky vyššímu počtu návštěvníků i  zájmu ze strany hledajících.

Zároveň jsme si novým způsobem prožili, jak moc nás služba v rámci Noci kostelů baví – snad to na nás bylo i vidět.

Odpolední program nabízející hru v kostele a výrobu voňavých svíček oslovil tentokrát děti i dospělé.

Po bohoslužbě měla premiéru komentovaná prohlídka, během níž došlo i na promítání historických fotek s výborným komentářem Martina Hobzy, zaznělo Boží slovo i pár slov o paškálu, od kterého se na závěr zapalovaly svíčky.

V mezičase mezi prohlídkami hrála v kostele hudba a hostům jsme se věnovali individuálně.

Velmi dobrá atmosféra byla i v sakristii, kde se ochutnávalo mešní víno, a ve farním sále, kde byla možnost se občerstvit a popovídat si.

O krásný vrchol Noci kostelů se postaral Jožka závěrečným slovem a také skupina Kairos, která působivě namixovala básně Daniela Rause, Boží slovo a chvály.

Dny víry (1. – 5. června) byly dílem velké Boží milosti, do kterého jsme se zapojili jako misionáři s malými nebo žádnými zkušenostmi. Zpočátku se objevily i pochybnosti, zda evangelizaci děláme správně. Moc nám pomohla Zeď nářků a nadějí, díky níž jsme mohli kolemjdoucí oslovit. Navíc naše Zeď promlouvala ještě několik dní po skončení misií. Byli jsme rádi, že jsme mohli navázat kontakt se sousedy, s pejskaři, s  lidmi míjející náš kostel každý den i s návštěvníky Salesiánského centra.

Vydařil se také diskuzní večer ve stylu Kurzů Alfa a hra v kostele, kterou pro děti z oratoře připravila salesiánka Zdena. Jeden mladý Ind vyhledal záměrně naše centrum, protože zná salesiány z Indie díky působení P.Jana Meda. Těhotná osmnáctiletá Týnka, která chodívala dříve do oratoře, byla šťastná, že si mohla v noční hodinu zazpívat v našem kostele, protože neměla kde zkoušet na casting na Superstar. Neplánované noční prohlídky kostela po 22.hodině byly stejně jako všechna setkání během týdne důkazem, že Pán měl vydatně vše ve své režii. Mimochodem nesetkali jsme se s jedinou negativní reakcí. Samozřejmě řada lidí odmítla naše pozvání, ale nezáleží na počtu těch, kteří projevili nebo neprojevili zájem. Smutnou událostí byla čtvrteční sebevražda na stanici metra a nepříjemnosti se objevily až v pátek večer právě v době, kdy jsme u Zdi mohli několika lidem přímo svědčit o Bohu.

Jsem ráda, že všichni, kdo se do Dnů víry zapojili, byli službou obohaceni. Uplatnit se mohl každý – i ten, kdo měl blok oslovovat cizí lidi, byl užitečný při podávání čaje, a mohl se například pomodlit za ženu, která na tom byla psychicky špatně.

Dny víry byly zajímavou zkušeností. Mohly by se stát pěknou tradicí stejně jako Noc kostelů. Zároveň je možné, že Dny víry inspirují aktivity, které nebudou vázány jen na naši farnost a denominaci. Pokud jste prožili v souvislosti se Dny víry něco zajímavého, či máte podněty a nápady, které by se daly použít, prosím napište mi (lubu78@hotmail.com).

Moc děkujeme za podporu misijních dnů v podobě svíček, svícínků, potravin, biblických citátů, příspěvků na Nové zákony a finančních darů. Dárky od srdce k srdci udělaly radost. Velké díky za všechny modlitby.

Z podnětů celého týmu sepsala Lucka Ortiz

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *