Kandidáti do PASTORAČNÍ RADY FARNOSTI

Milí farníci.

Představují se kandidáti, které jste navrhli pro pastorační radu kobyliské farnosti.

Volby proběhnou v neděli 12. 11. 2017.

Leták s informacemi si můžete stáhnout ZDE.

Jitka ČAPLOVÁ

– věk: 45
– rodinný stav: vdaná, 4 děti
– profese: učitelka v MŠ
– vztah k farnosti: jsem konvertita a členka ASC. Vztah s farností navázán předsvatební přípravou díky Jendovi Vývodovi. Ve farnosti mě můžete vidět a slyšet při hraní kapely Poločas a Kairos, na večerech chval a též při lákání na každoroční adventní trhy. Snažím se dělat to, k čemu mám dary a co je potřeba.
– co považuji pro farnost za důležité: za důležité považuji určitě budování společenství a vztahů, moje představa farnosti je místo, kde každý má možnost cítit se dobře a doma. Hlasuji též za farnost sloužící a ne obsluhovanou.

Lukáš GREGORA

Jmenuji se Lukáš Gregora a je mi 23 let. Jsem svobodný a studuji na ČVUT v Praze v programu Elektronika a komunikace, kde jsem ve 2. ročníku magisterského studia. V kobyliské farnosti jsem (dle vyprávění) od svých 3 let. Ve farnosti jsem několik let vedl starší ministranty a v této službě se snažím dle časových možností pokračovat. Jsem také členem kapely Tuesday melody a podle potřeby vypomáhám i v dalších kapelách na nedělních bohoslužbách. Pro farnost považuji za důležité aktivní zapojení mládeže do farních aktivit a farního dění.

Květoslava CHARVÁTOVÁ

Je mi 53 let a jsem 15 let rozvedená. Pracuji jako stavební inženýrka u zahraniční firmy, která vyrábí stavební izolace. Do naší farnosti chodím 6 let. Po roce jsem se přihlásila na kursy Alfa, v dalších ročnících už jako pomocnice v kuchyni. Poté jsem se 2 roky připravovala na křest v roce 2016. Službu vykonávám, kde se dá – výpomoc v kuchyni při farních akcích a na kursech Alfa, brigády na faře ve Zdicích.
Pro naši farnost bych ráda navrhovala a organizovala akce, kam by se mohli zapojit staří i  mladí.
Přednášky, brigády, dobročinné a společenské akce, abychom se co nejvíce poznávali navzájem a mohli si více pomáhat. Sportovní akce pro všechny věkové kategorie (petangue, stolní tenis atd.) Společenské akce – přednášky, koncerty.
Ráda bych pomáhala farníkům při zakládání skupinek, aby společně mohli rozjímat nad Písmem a více poznávali jeden druhého. Je to velmi obohacující záležitost a velmi potřebná pro všechny.

Zuzka JIRÁKOVÁ

52 let, vdaná, mám středoškolské vzdělání s maturitou, ale jsem ještě v domácnosti, protože máme více i malých dětí.

Ve farnosti jsem od svého křtu v roce 2003 a jinou farnost tedy blíže neznám. Možná o to více mi naše farnost přirostla k srdci, a když mi začínají vyrůstat naše děti a mám teď více času, tak bych ráda i farnosti něco dala, když jsem zatím neměla příležitost.

Určitě považuji za důležité pracovat na vztazích v rámci celé farnosti. Na tom, aby lidé z kostela jen nepřijímali, co někdo připraví, ale aby měli radost z toho se sami zapojit do dění. Protože jsem dlouhý čas měla možnost navštěvovat mše svaté a další akce vždy jen s nějakým naším malým dítětem, tak mě hodně zajímá skupina mladých lidí – rodičů, kteří navštěvují farnost s dětmi, a týká se jich vše kolem dětí. A protože další naše děti se dostaly do vyššího věku a tedy se jich týkají akce pro mladé, tak mě zajímá i dění kolem mládeže. Sama věkem patřím do střední generace, tedy i tady mi je problematika blízká a ráda bych hledala, jak zaktivnit tuto skupinu lidí, čímž nechci říct, že by mě nezajímali senioři, protože i k tomuto krásnému věku se velmi rychle blížím.

Perla KUCHTOVÁ

58 roků, rozvedená (2001), matka dvou dcer (36 a 35), babička čtyř vnoučat.

VŠ učitel, agronom: zabývám se trvale udržitelnými zemědělskými systémy, ekologickým zemědělstvím, komunitním zemědělstvím a permakulturou; moje původní specializace jsou olejniny (tvorba výnosu řepky olejky), zabývám se ekologickým pěstováním máku, ošetřením a úpravami osiv a nově využitím analytických metod pro rozlišení původu semen.

2014-2018 zvolena do zastupitelstva MČ P8 za „Osmička sobě, KDU-ČSL a nezávislé osobnosti“, členka KDU-ČSL,  klubu Osmička sobě, kontrolního výboru a komise pro prevenci sociálně patologických jevů.

Ve farnosti jsem se začala objevovat v roce 2004. V roce 2005 jsem byla podmíněně pokřtěna (1959 pokřtěna v CČSH), téhož roku jsem byla biřmována. 2005 prošla kurzem Alfa a v dalším roce přešla do týmu. S přestávkou vypomáhám na Alfě dosud. Vypomáhala jsem P. J. Brtníkovi s přípravou zájemců o křest (cca 2006-2011). Jezdila na brigády do Zdic. Absolvovala kurzy lektorování pořádané farností a občas posloužím coby lektor. Každou čtvrtou neděli v měsíci, mimo prázdniny, bych se měla vyskytovat ve farní knihovně.

Naše farnost je úžasná. A jsem šťastná, že k ní patřím. Zejména na podzim roku 2014 jsem velmi ocenila podporu, které se mi dostalo od mnoha lidí ve farnosti. A stále si ji cením.

Farnost je o setkávání lidí rozdílného věku, různých profesí, zájmů a povah. Naše farnost je veliká, zákonitě vznikají skupiny a uzavřené podskupiny, někdy vstoupí neporozumění a animozity, přitom jsme všichni součástí téhož. Kromě společného slavení eucharistie, modliteb a chválení Boha pokládám pro farnost za důležité: láskyplné přátelské vztahy, komunikace, spolupráce, sdílení a služba všude tam, kde je jí právě třeba. Na tom bych se ráda podílela.

Věra NOVOTNÁ

Lehce přes 40, v kostech někdy 60, jindy sweet 16. Vdaná … je to ale výzva. Asistentka týmu ve farmaceutické společnosti. Vztah k farnosti mám velmi vřelý s pocitem vděčnosti za takové společenství. Do farnosti patřím zhruba od svých 10 let. Začínala jsem s Prokopem na kůru, po revoluci pak pokračovala u kříže z Taizé s Kájou Herbstem či Jendou Vývodou. Poté jsem se na pár let vzdálila a vdala a po našem druhém dítěti jsem měla pocit, že bychom se jako maminky ve farnosti měly více družit a sdílet se. Iniciovala jsem několik prvotních setkání a Mamky sobě díky pokračovatelkám 8 let stále fungují.

Důležité je, aby se mezi námi nikdo necítil sám, pokud opravdu nechce. Každý občas potřebuje postrčit, pomoci, poradit. Chybí mi tu databáze lidí ochotných ke konkrétní pomoci a lidí hledajících pomoc. Důležitá je také provázanost Salesiánského střediska s farností a vzájemná informovanost, což přirozeně vede k nenásilné evangelizaci.

Mívala jsem také ráda společné úklidy kostela a zahrady, kdy šlo o příležitost seznámit se s dalšími lidmi, popovídat si, zasmát se. Schválně – na jakou písničku jde práce pěkně od ruky – Narodil se Kristus Pán nebo Nesem vám noviny?

Lucka ORTIZ

Je mi 39 let, jsem rozvedená a pracuji na obchodní pozici v IT. Do farnosti chodím od roku 2009, vykonávám službu katechetky a 7 let jsem organizovala Noc kostelů. Když jsem přišla k Terezičce jako single třicítka bez dětí, znala jsem zde jen pár lidí. Od začátku jsem oceňovala přátelské prostředí a také možnost zapojit se do různých forem služby, aniž by člověk měl velké zkušenosti. Pomáhat vytvářet atmosféru přijetí a prostor pro rozvíjení darů tak, aby se mohl do služby zapojit každý, považuji za důležité. Dále je potřeba dělat charitu rozmanitým způsobem a odpovídat na aktuální potřeby uvnitř i vně společenství.

Radek PAVELKA

– věk: 47

– rodinný stav: ženatý, 3 děti

– profese: obchodní ředitel

– vztah k farnosti: do farnosti chodíme jako rodina asi od roku 2002, příležitostně se podílím na organizaci kurzů Alfa

– co považuji pro farnost za důležité: neustálá evangelizace – např. Alfa, farní evangelizační buňky a budování především osobních vazeb, které pomáhají k prohlubování víry.

Ludmila PROKEŠOVÁ

Ludmila Prokešová (75 let), svobodná. Jsem lékařka a celý život se věnuji imunologii. Dosud pracuji na poloviční úvazek na 1. lékařské fakultě UK.

V naší farnosti žiji od roku 1971, jsem zde velmi ráda a mám tu řadu přátel. Bohužel jsem toho dosud pro farnost mnoho neudělala. Různých aktivit se účastním příležitostně a v rámci našeho společenství.

Pro farnost je důležité, aby vytvářela fungující rodinu složenou ze všech věkových kategorií a aby se její členové setkávali a spolupracovali i mimo bohoslužby. Proto je třeba podporovat rozvoj existujících a vznik nových společenství a různé vzdělávací, společenské a kulturní aktivity. Myslím, že nabídka těchto aktivit je v naší farnosti velká, ale ne vždy se setkává s dostatečným zájmem. Velmi důležitá je dobrá informovanost farníků o všech aktivitách a potřebách farnosti.

Tomáš REDLICH

Jmenuji se Tomáš Redlich (41) a jsem z Prahy. Žiji v manželství s Pavlou z Valašska a máme tři syny, Vítka, Egona a Nikodéma (10, 8, 3). Patříme do Salesiánské rodiny jako členové jedné z jejích mladších větví – Kontemplativní fraternity Marie z Nazareta. Pracuji v naší farnosti jako pastorační asistent a rád se podílím na životě Salesiánského centra. Farnost sv. Terezičky je má rodná od roku 1992, kdy jsem zde byl v šestnácti letech pokřtěn. Jsem vděčný za možnost patřit do ní, i za to, že byla svěřena salesiánům. Přál bych nám všem, abychom mohli vnímat i spoluvytvářet naši farnost jako společný domov a rodinu, ve které může každý najít své místo a především Krista uprostřed nás.

Jaroslav ŠEBEK

– věk: 47

– rodinný stav: šťastně ženatý, dvě děti

– profese: historik, publicista

– vztah k farnosti: do farnosti patřím už sedmnáct let, poté, co jsem se přistěhoval natrvalo do Prahy; konkrétně jsem se zapojil zejména do přednáškové činnosti na různá témata, historická i aktuální

– co považuji pro farnost za důležité: nejen pro farnost považuji za důležité, aby se o všech věcech věcně diskutovalo a nesurfovalo se na vlnách emocí; proto se rád zapojím jak do pořádání přednášek i veřejných diskusí k tématům, které by farníci považovali za důležitá a potřebná.

Marie ŠTARMANOVÁ

– věk: 45

– rodinný stav: vdaná – 4 děti

– profese: administrativní – prý ředitelka divadla :)

– vztah k farnosti: do farnosti patříme skoro 20 let (přes 19) bývala jsem v dětském týmu, jsem ve společenství Modliteb Matek

– co považuji pro farnost za důležité: aby měly prostor pro setkávání a realizaci všechna společenství i farníci, kteří nejsou nikde “začleněni”. Aby si lidé, kteří jsou v něčem “jiní” nepřipadali ve farnosti jako “exoti” ale cítili se být součástí do této naší velké rodiny.

Václav TŮMA

Je mi 52 let. Jsem ženatý 31 let a s mou ženou máme pět dětí. Ve firmě Elektroline pracuji jako řidič. Do kobyliské farnosti chodím od roku 1985. Následující rok jsem se zapojil do zpívání s Prokopem Remešem a od roku 2003 zpívám a hraji se skupinou Poločas a hostuji i v jiných hudebních uskupeních. Čtvrtým rokem jsem správce hudební zkušebny a přibližně deset let sloužím jako akolyta. Myslím si, že ve farnosti jsou nejdůležitější vztahy mezi lidmi, vzájemná spolupráce, ochota přispět svým malým dílem k dobru většině a naslouchat druhým.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *