Dlouho jsme se Zuzkou Jirákovou přemýšleli, co by nás letos mohlo provázet májovými setkáními. Chtěl jsem nějak využít 150. výročí narození sv. Terezičky. Měl jsem představu, že by to mohla být na každý den jedna z myšlenek patronky našeho kostela s krátkým srozumitelným komentářem. Přečetl jsem a prolistoval řadu knih, prohledal internet, promýšlel při cestě vlakem… A pak jsem se trochu nešťastný zastyděl u počítače: “Hodiny nad tím přemýšlím, a na tebe jsem se, Terezko, ještě neobrátil! Co ty na to? Přeješ si to, nemáš pro nás něco připravené? Prosím!” A během následujících 5 minut na mě z internetu vyskočily májové farnosti Vsetín z roku 2020, které obsahovaly přesně to, co jsem si původně představoval: Terezčina myšlenka na každý den a komentář Veroniky Barátové z knihy Velká malá Terezie. Musím přiznat, že to pro mě byla docela silná lekce. Zatelefonoval jsem na faru do Vsetína a získal dovolení, že zpracování můžeme použít. 
Prosíme rodiny, společenství i jednotlivce, aby se přihlásili přes web farnosti (ZDE) nebo přímo Zuzce Jirákové na telefon 602 803 315. Ve sdílené tabulce je u každého dne v sloupci B odkaz na výše uvedené zamyšlení, část mariánských litanií i některá modlitba k Panně Marii. Od 19. do 27. 5. budeme číst pouze zamyšlení a bude na ně navazovat svatodušní novéna, v sobotu vigilie.
Z úvodu ke zmiňovaným zamyšlením: Úvahy, které budeme číst na májových pobožnostech, jsou kratičkými zastaveními nad jejími slovy, která odrážejí Tereziin postupně dozrávající pohled na život, který už od dětství vyzařuje jakousi dynamiku pozemského života a věčnosti, „už ano, a ještě ne“ plnosti křesťanského života. Takto Terezie poukazuje na to, co je v lidském životě podstatné a nepomíjející, což si v současné době snad více než kdy jindy můžeme uvědomovat také my.
Autorka knížky, ze které budeme číst vybrané úryvky, sama vyznává: „Musím se přiznat, že jsem měla s četbou Tereziiných spisů dlouho problém, dokud jsem nepochopila, že každý spis každého autora je třeba číst v kontextu jeho doby, kultury a výchovy. Terezie žila ve Francii na konci 19. století, v době vrcholného romantismu, jako příslušnice provinční maloměšťácké vrstvy. Zvlášť v této vrstvě kvetl vzletný „romantický“ jazyk. Pozadí duchovního života bylo stále ještě poznamenáno rigidním jansenismem a duchem potřeby zadostiučinění za hříchy Francie, a to kvůli zkáze, kterou církvi v roce 1789 přinesla Francouzská revoluce. Tyto skutečnosti se odrážejí i v Tereziině vyjadřování. Člověk pak poměrně rychle pronikne pod povrch jejích slov a objeví až neuvěřitelnou hloubku jejího poselství, jehož aktuálnost se nejenže nevytrácí, ale stále více vzrůstá. Zároveň je nutné číst spisy světců na pozadí jejich lidského vývoje.“ Tolik autorka sestra Veronika Barátová z Komunity blahoslavenství v Dolanech u Olomouce už v roce 2013.
Terezie neměla žádné teologické vzdělání, nevyjadřuje se akademicky, sytí se především Božím slovem. Přesto je v roce 1997 prohlášena za učitelku církve – jako třetí žena po svaté Kateřině Sienské a Terezii z Avily, které stejně jako ona neměly žádnou teologickou erudici. K této poctě v církvi je dovedla jejich nauka, kterou získávaly z hlubokého spojení s Bohem. Nauka malé Terezie nabízí podle slov teologa Maccise nemocnému světu, zmítanému strachem a úzkostí, terapii lásky a důvěry v Boha. Terezie nám připomíná základní hodnoty evangelia a zve nás k tomu, abychom navrátili evangelium do centra našeho života.
Kdo by se nemohl účastnit májové v kostele, může se připojit kliknutím na konkrétní datum v tabulce v horní části tohoto člá.
Zuzka Jiráková
František Blaha

Zapsat se můžete ZDE.

Předpokládaný průběh letošních májových ZDE.