O nás
Jsme Římskokatolická farnost sv. Terezie z Lisieux v Praze-Kobylisích. Naší patronkou je svatá Terezie, žena, která zemřela v pouhých 24 letech, ale zanechala po sobě hluboké svědectví o velké duchovní pouti (více v rubrice o sv. Terezii).
Naši farnost spravují členové kongregace Salesiánů Dona Boska – SDB. Zakladatelem salesiánů byl italský kněz Jan Bosco (1815–1888), kongregace se věnuje zejména výchově mládeže, působí po celém světě.
Farnost sv. Terezičky je součástí širšího kobyliského Salesiánského centra, které je tvořeno komunitami salesiánů, sester salesiánek a Salesiánským střediskem mládeže. Salesiánské centrum má společný Projekt Salesiánského centra 2021–2026 a farnost roční téma na rok 2025/2026.
Kostel svaté Terezie ve své dnešní podobě stojí na Kobyliském náměstí teprve od konce 20. století, posvěcen byl kardinálem Miloslavem Vlkem v říjnu 2000. Více o historii a architektuře kostela se dozvíte v rubrice Historie.

Základní kontakty
Kobyliské náměstí 1000/1
182 00 Praha 8 – Kobylisy
IČO: 62940872
E-mail: farnost.kobylisy@sdb.cz
Datová schránka: subu7x7
Struktura farnosti
Farnost patří do 4. pražského vikariátu v rámci pražské arcidiecéze.
V čele farnosti je farář. Pomáhají mu tři farní vikáři a tři pastorační asistenti.
Poradními orgány faráře jsou Pastorační rada a Ekonomická rada. Pro každodenní chod farnosti je také velice důležitá služba farníků.
Pastorační rada farnosti
Pastorační rada farnosti (PRF) je společenství křesťanů (kněží, řeholníků a laiků), kteří v duchu pastorační moudrosti skrze modlitbu, Písmo a tradici církve.
Rada se v současnosti skládá ze 14 členů a schází se čtyřikrát do roka, užší tým jednou měsíčně
Historie
Kobyliská farnost patří k nejmladším a nejmodernějším v Praze. Její historie se píše teprve od první poloviny 20. století a vůbec nebyla přímočará. Zasáhla do ní druhá světová válka a nástup komunistického režimu. Přestože základní kámen kostela sv. Terezie byl posvěcen arcibiskupem Karlem Kašparem již v prosinci 1934, podařilo se před válkou dostavět pouze kapli, která sloužila především Salesiánskému ústavu. Na kostel si museli kobyliští počkat až do roku 2000.