Setkání pastorační rady farnosti ve Zdicích 6. – 8. 2. 2015
Další zasedání je za námi. Množstvím témat se nelišilo od těch předchozích. Akorát že jsme na to neměli jen dvě a půl hodiny, ale více než den. Také to podle toho vypadalo. Ale ještě nepředbíhejme.
Našemu víkendu předcházela příprava skupinová (společné úkoly) i osobní. Inspiraci a podklady pro diskusi jsme brali z průzkumu pastoračních týmů ve farnosti, farního dotazníku, knih a metodických příruček, ze zkušeností z americké farnosti, amerického megasboru, dalších salesiánských center a z britské anglikánské farnosti. Když jsem se před čtyřmi lety poprvé stal součástí PRF, netušil jsem, kolik a jaké práce členství obnáší. A byl jsem překvapen. Málo toho totiž není. A je pro nás někdy těžké si přiznat, že naše úsilí neodpovídá výsledkům, ale nezbývá, než tak učinit.
Náš víkend byl z mého pohledu průlomový v několika věcech. Když jsme mluvili o naší farnosti, tak jsme konstatovali, že toho ve farnosti funguje hodně, nicméně že mnohé skupiny a pastorační týmy jsou bez přímého napojení na farnost, potažmo PRF. Jinými slovy: V momentálním stavu naše farnost PRF nepotřebuje (často funguje bez kontaktu s ní). To je moc dobrý začátek na to se odpíchnout a začít něco dělat. A opravdu jsme začali. Dostatek času nám umožnil klást si základní otázky o naší farnosti a o našem místě v ní. A mnohé z toho, co zaznívalo, bylo velmi podnětné a pro naši práci důležité. Abych se doplnil, tak jsme mluvili i o dalších tématech – heslovitě je to Identita, Misijní poslání, Vize. Otázka PRF je pro mě ale už dlouho bolestivá, snažím se (jako i další členové) aktivně přicházet s nápady a praktickými podněty a tento víkend ve mně zanechal pocit, že se možná opravdu něco změní.
Když jsem psal v sobotu večer mojí drahé své pocity, zpráva začínala slovy „Mám velkou radost…“ a končila „Jsem nadšen!“. Celý víkend byl protkaný vzájemným nasloucháním, otevřeností, tvůrčí atmosférou, pozitivní náladou a vtipy. Mnozí členové utvářeli skupinky i během přestávek a dál zapáleně diskutovali o aktuálních tématech. Měli jsme dostatek času na společnou modlitbu i slavení mše svaté. Společný sobotní večer jsme strávili spolu a nepracovně. I to bylo velmi cenné.
Vypadá to, že po dlouhých letech dozrál čas na to, aby se s PRF stalo něco podstatnějšího. Věřím tomu. Mnoho věcí se rodí v bolestech a myslím, že i to je dobrý obraz pro PRF. A také myslím, že už té bolesti máme za sebou hodně. A možná to tušíte, ale vidím, že jsou ještě před námi mnohé boje, které budeme muset bojovat, než budeme pastorační radou plně sloužící pastoraci farnosti. Nemyslím osobní spory, myslím to, že skupina 13 lidí hledá cestu pro více než 1000 lidí a pro svou práci potřebuje položit základní kameny. Mějte s námi prosím strpení a modlete se za nás. Potřebujeme to. Věřím, že se situace bude měnit.
Jeník Kabelka
Převzato z březnového Kobylístku.
Více zpráv z předešlých setkání PRF naleznete v rubrice Pastorační rada.
