Poděkování za pomoc ukrajinské rodině

Koncem října se v naší farnosti objevila možnost pomoci rodině, která z bezpečnostních důvodů emigrovala z Ukrajiny. Kameraman ukrajinské televize, jeho žena a dvě děti (5 a 13 let) požádali v České republice o azyl a potřebovali pomoct s bydlením a začleněním do běžného života. Díky obětavé pomoci mnoha lidí z farnosti se to podařilo. Rodina od 17. listopadu bydlí a většinu životně důležitých věcí už má.

Moc rádi bychom poděkovali všem, kteří rodině jakýmkoliv způsobem pomohli. Darováním věcí do domácnosti, finanční částkou nebo přímo nabídli své síly při stěhování. Rodina byla šokována, kolik věcí dostala. Dojalo je, když rozbalovali jednotlivé balíky a zjistili, kolik lidí je obdarovalo. Všichni čtyři jsou velmi vděční za pomoc, které se jim dostalo.

Poděkování od otce rodiny v angličtině:Yes! We are finally in place! : )) Many thanks to you all for helping our family! We are still in shock from all of these events! On the picture is the first breakfast in a new house. Hard to believe that we now have this beautiful apartment That so many people took part in our lives. We read the labels on packages with things and it was very exciting. Anya and children join these words and are very grateful! In fact, we got a lot more things than we need. …

Rodina má teď domácnost vybavenou, přesto chybí pár maličkostí. Pokud máte možnost zajistit některou z těchto položek, prosím pište na lubu78@hotmail.com.

  • Plech, pekáč na pečení
  • Žehlicí prkno
  • starší notebook pro školní potřeby (není nutné)
  • případně zvlhčovač vzduchu (pro holčičku, která trpí astma)

Věci nemusí být nové.

Prosíme také o modlitbu, aby rodina dostala azyl.

Lucka Ortiz

Rodinu dojalo, když viděla, kolik lidí je obdarovalo.

Děkujeme panu Mátlovi, Dominiku Vachudovi a Jirkovi Kolomazníkovi, kteří stěhovali všechny věci včetně nábytku do 5.patra bez výtahu.

Poděkování také patří firmě K+B Elektro, jež darovala nové elektro výrobky.

Rodina děkuje všem lidem, kteří jí pomohli vybavit domácnost a začlenit se do české společnosti.

Fotografie: Lucka Ortiz

4 komentářů k “Poděkování za pomoc ukrajinské rodině

  1. Apolinarie Rubešová říká:

    “Rodina od 17. listopadu bydlí a většinu životně důležitých věcí už má”.
    …Takže “životně důležité věci” jsou televizor a mikrovlnka, které byly v seznamu? A nyní jim schází akorát zvlhčovač vzduchu?
    To snad nemyslíte vážně!
    Víte aspoň, kolik vždycky bylo rodin s dětmi v Červeném Újezdě, v Zastávce u Brna, v táboře Jezová – bulharských, arménských, atd.? A normálně čekali na rozhodnutí Ministerstva vnitra třeba i 5 let? Ovšem měli tam každý den výuku češtiny, a děti měly možnost dojíždět do školy.
    Tak o co vám vlastně jde?
    Rubešová

    • Leona říká:

      Vážená paní Rubešová,
      víme o tom, že různými azylovými středisky prošlo hodně rodin s dětmi. Také ukrajinská rodina, které několik lidí z naší farnosti podalo pomocnou ruku, prošla azylovým střediskem – konkrétně tím v Zastávce u Brna, má požádáno o azyl. Vypadá to, že děti budou moci nastoupit do české školy a školky, kde se jim podaří češtinu dobře zvládnout a to jim může pomoci snadněji se začlenit do společnosti. Úplně všem jistě pomoct nemůžeme, ale myslíme si, že to není důvod pro to, abychom na pomoc zcela rezignovali.
      S pozdravem, Leona Matušková.

  2. Promiňte, zůstanu anonymní říká:

    Dobrý den, děkuji paní Rubešové za její příspěvek. Cítil jsem totéž, co ona, ale nenapsal. Nechtěl jsem nikoho urazit. Nyní už se osmělím a napíši, omlouvám se zůstanu v anonymitě. Bojím se reakcí lidí, co mě znají. Nechápu totiž, jak takové jednání rodiny i Vaše mohou schvalovat. Nezlobte se, ale zveřejnit na farních stránkách, že rodině chybí zvlhčovač vzduchu a dětem notebook, to je hodně velká “rochcapenost”. Já jim moc fandil, také naše rodina pomohla, ale tohle mě naštvalo. Přešla mě chuť napříště pomáhat. Kolik chudých českých rodin nemá notebook a zvlhčovač vzduchu!? Nestačí snad mistička s vodou na topení? Stačí! Já sám mám velmi poruchový notebook a musím s ním vystačit, na nový nemám. A kolik je takových lidí? Hodně. Je snad notebook povinná pomůcka do školy? Není. To už je prostě něco navíc, něco, nač si člověk musí teprve našetřit. Je to zbytnost. Takhle se nechovají uprchlíci, kteří potřebují pomoc. Tohle není pomoc v nouzi, ale rozmazlování. Jak říkal o sametové revoluci jeden zapomenutý hloupý komunista: “Požadavky, požadavky, požadavky…”

    • Leona říká:

      Dobrý den, děkuji Vám za reakci. Ráda bych Vás ujistila, že rodina byla opravdu vděčná za pomoc. Opakovaně zdůrazňovali, že nechtějí žadné nové věci ani finanční příspěvky. Na webu zůstaly věci ze seznamu, který jsme vytvářeli pro rodinu my s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu a věku dětí. Holčička je astmatička. Tatínek od rodiny zdůraznil po přestěhování, že dostali vše, co potřebují, a že zvlhčovač vzduchu ani notebook pro chlapce nejsou nezbytně nutné. Nicméně jsem je na webu ponechala – pro případ, že by někdo danou věc doma nepotřeboval, a chtěl ji darovat. Rodina sama přispěla výrobky na vánoční trhy u Terezičky a tatínek již natáčí videa ze života naší farnosti. Jistě mají chuť se do života našeho společenství zapojovat nejen jako příjemci pomoci.

      Mrzí mě, že na základě Vaší zkušenosti nemáte chuť dále pomáhat. Já sama jsem tento typ sbírky pořádala poprvé, takže se omlouvám, pokud jsem udělala něco špatně, a připravila Vás o radost. Zároveň prosím, abyste se na danou věc znovu podíval z mého poledu. Děkuji předem.

      Lucka Ortiz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *