Sláva všem organizátorům a účastníkům našich farních plesů! Díky nim si každý rok znovu uvědomujeme rozdíl mezi atmosférou farního plesu a plesů ostatních. Na farní plesy totiž chodí lidé, kteří vědí, proč jsou na světě, a tudíž vědí i proč jsou na plese.

Na SVĚTĚ jsme, abychom SVĚTili, to znamená, činili každý okamžik svého pozemského pobytu svatým, na PLESe se má PLESat, tedy se viditelně z takových svatých okamžiků radovat.

V dnešní době býváme obklopeni lidmi, kteří vlastně nežijí, jen existují a obávají se vykročit do života. Mají dojem, že jim pouhá existence stačí, ale při sebemenším protivenství je strach ochromí a pohled na ně je žalostný, člověk by jim rád pomohl, aplikoval nějakou injekci života, ale většinou to nejde. Je to běh na dlouhou trať a na startovní čáru nemůžete nikoho postavit, musí si tam stoupnout sám.

Opravdu živé lidi můžeme potkat při každé mši svaté u Sv. Terezičky, kde radost ze života tryská proudem, ale na plese spatřujeme ještě další rozměry: k radostné vážnosti a laskavé veselosti se připojuje, dá-li se to tak říci, ukázněná bujarost. Pojem „katolický“ ve smyslu všeobecný nalézá konkrétní obraz v radosti ze všeho dobra, ať už k nám přichází v jakékoli podobě. Opojné nápoje konzumujeme, ale s rozumem – vlastně jsme už na začátku opojeni radostí a s další stimulací to netřeba přehánět. Tanec se týká všech – ti na parketu tančí tělem, ostatní mají roztančené duše. Někdo precizně odpočítává kroky, jiný by mohl hned na mezinárodní soutěž, další si jen tak vlají do rytmu, rodinky dovádějí v kroužku a všichni jsou krásní bez ohledu na to, jak vypadají, nikdo nemá potřebu se předvádět (to je obzvláště unikátní jev – dnes kdo se nepředvádí, jako by snad ani nebyl).

Nápaditý program a bohatá tombola ukazují na kladný vztah farnosti k prosperitě. Ta je podmíněna sdílením ve společenství a vyžaduje otevřená srdce a měšce – ani o jedno, zdá se, u nás není nouze a na plese je obzvlášť vhodná příležitost obojí projevit.

Tedy plesu zdar, ať žije ples, navěky stejně jak dnes a ještě jednou velký dík!

Ludmila Bláhová