Přehled aktivit pro děti staršího školního věku a mládež v Salesiánském centru najdete zde v odkazu a dále také v textu níže.
Úterky u Terky
Kobyliská farnost byla vždycky známá mimo jiné také velkým počtem mladých lidí, kteří ke svaté Terezičce chodili. U farnosti, kterou spravují salesiáni, by to ani jinak být nemělo.
Mnozí mladí chodí do farnosti odmalička, protože bydlí v okolí, jiní dojíždějí z jiných částí Prahy, ale chodí k nám i vysokoškolští studenti z celé republiky i ze Slovenska, kteří v Praze studují.
Mladí lidé přicházejí do Kobylis za různými nabídkami a scházejí se v mnoha skupinkách. Společným zastřešujícím setkáváním otevřeným pro všechny jsou „Úterky u Terky“. Každé úterý v 18:30 začínají bohoslužbou, na které hraje kapela tvořená mladými.
Jedná se o pravidelné setkání mladých od 13 do 26 let. Každé první úterý v měsíci se koná Velký Úterek, kde se sejdou mladí na program s hostem. Třetí úterý v měsíci je věnováno společné modlitbě a následovně setkání s ostatními mladými. Kromě společných setkání fungují také menší společenství Výbuch (mladí 15-17 let), Bisstro (mladí 18-21 let), KoBIT20 (mladí 17-22 let), které se setkávají ostatní úterý v měsíci. Pokud máte zájem se přidat do některého z těchto menších společenství, tak neváhejte napsat na kontakt níže.
Pro více informací se obracejte na koordinátora Úterků Daniela Blažka, buď přímo v kostele či na Útercích, nebo mu napište na daniel.blazek@strediskokobylisy.cz
Dále můžete Úterky u Terky sledovat na jejich facebookové stránce https://www.facebook.com/uterky
Širokou nabídku aktivit pro mládež nabízí také přilehlé Salesiánské středisko mládeže
http://www.strediskokobylisy.cz
Skauti
Radost
Historie našeho střediska sahá do roku 1939. Nově vzniklý oddíl dostal k dispozici klubovnu v areálu kobyliského salesiánského ústavu – a s kobyliskými salesiány je osud našeho střediska spojen dodnes. Zakládajících skautů bylo 22 (družiny Racků, Vlků a Kamzíků), vlčat 29 (Červená, Modrá a Bílá šestka).
Náš oddíl byl nacisty rozpuštěn přímo v polovině tábora roku 1940. Po šestileté nadvládě fašistického Německa jsme obnovili činnost, ale již v únoru 1948 byl skaut začleněn do ČSM. Tím začala druhá likvidace skautů. Během událostí “Pražského jara” 1968 se vůdcem již podruhé obnoveného 88. oddílu stal Josef Pešata, a jedním ze členů oddílu byl i současný vůdce střediska Karel Sláma. Velice pěkně si vedla i naše děvčata pod vedením Evy Nachmüllnerové.
Hned po skončení táborů v roce 1970 jsme dostali na vybranou. Vstoupit do ČSM, nebo být zrušeni. My jsme volili druhou možnost. Naše mládež se však, stejně jako v předchozích obdobích zakázaného skautingu, nepřestala držet pohromadě: jezdilo se na vodu, hrál se nohejbal, konaly se salesiánské chaloupky.
Rok 1990 je pro naše dějiny opět velkým mezníkem. Salesiáni dostali nazpět svůj kobyliský ústav, a tím se otevřela cesta pro získání klubovny. Čísla oddílů 88 a 101 nám zůstala. Od r. 1990 vedla středisko s. Nachmüllnerová, později s. Croattiniová – Jájina, a roku 1998 byl za střediskového vůdce zvolen Karel Sláma. Od roku 2002 se vlčata, která byla vždy součástí 88. oddílu, oddělila a vytvořila pod vedením Ondřeje Zavadila – Skokana samostatnou 188. smečku vlčat Řivnáč. Všechny tři oddíly našeho střediska v současnosti dobře pracují, a to pod vedením generace vůdců vychovaných již po roce 1990.
Stopaři
Skautské středisko Stopaři započalo svou činnost v listopadu 1980 jako dívčí oddíl Koťata, v té době ještě spadající pod TOM (Turisticky oddíl mládeže). Záhy se přidali chlapci s názvem Bronco. Postupně se řady mladých nadšenců pro přírodu a společenství rozrůstaly a vznikaly tak další oddíly. V roce 1990 jsme se stali součástí Svazu skautů a skautek ČR. Kromě pravidelných oddílových schůzek a samostatných výprav pořádáme během roku i několik celostřediskových akcí. V listopadu je to oslava výročí našeho založení, v dubnu pak sportovní den a výprava s rodiči. Celoroční dění vyvrcholí vždy na táboře, který se koná zpravidla v jižních Čechách. Zakoušíme na něm třítýdenní (mladší oddíly čtrnáctidenní) soužití s přírodou a spolu navzájem. Bez rán, kdy nás sluníčko tahá ze spacáků, soumraků, při nichž zdoláváme boj s komáry, či bez tklivých písní u táborového ohně si již mnozí z nás prázdniny ani nedovedou představit. Spojení s farností sv. Terezičky je dosti úzké, neboť většina vedoucích je zároveň aktivními farníky a také řada dětí náš kostel pravidelně navštěvuje. Působení Ducha Svatého je znát i dle toho, že Stopaři jsou největším střediskem na Praze 8 a všechny oddíly jen kvetou.