Výsledky voleb do pastorační rady farnosti – volení a jmenovaní členové

Kandidát Počet hlasů
Redlich Tomáš 575
Šebek Jaroslav 381
Gregora Lukáš 340
Tůma Václav 253
Čaplová Jitka 240
Jiráková Zuzka 222
Ortiz Lucie 217
Kuchtová Perla 156
Pavelka Radek 131
Prokešová Ludmila 110
Štarmanová Marie 99
Novotná Věra 96
Charvátová Květoslava 81

V neděli 12. 11. 2017 proběhly u nás v Kobylisích volby do pastorační rady farnosti. Bylo odevzdáno 755 volebních lístků. 10 z nich bylo prázdných, tedy neplatných. 10 mělo označeno víc než 5 kandidátů, tedy také neplatných. Na zbylých 735 lístcích bylo uděleno celkem 2901 hlasů. Pětice kandidátů, kteří získali nejvíce hlasů, se stane součástí pastorační rady farnosti. Těmto pěti blahopřeji a vyprošuji dary Ducha svatého. Všem ostatním kandidátům děkuji za jejich ochotu a odvahu nabídnout se do této služby. Jako farář budu do pastorační rady jmenovat z farníků ještě 3 další členy. Ti jsou v tabulce označeni zeleně.

P. Martin Hobza, farář

 

Zvolení členové:

Tomáš REDLICH

Jmenuji se Tomáš Redlich (41) a jsem z Prahy. Žiji v manželství s Pavlou z Valašska a máme tři syny, Vítka, Egona a Nikodéma (10, 8, 3). Patříme do Salesiánské rodiny jako členové jedné z jejích mladších větví – Kontemplativní fraternity Marie z Nazareta. Pracuji v naší farnosti jako pastorační asistent a rád se podílím na životě Salesiánského centra. Farnost sv. Terezičky je má rodná od roku 1992, kdy jsem zde byl v šestnácti letech pokřtěn. Jsem vděčný za možnost patřit do ní, i za to, že byla svěřena salesiánům. Přál bych nám všem, abychom mohli vnímat i spoluvytvářet naši farnost jako společný domov a rodinu, ve které může každý najít své místo a především Krista uprostřed nás.

Jaroslav ŠEBEK

– věk: 47

– rodinný stav: šťastně ženatý, dvě děti

– profese: historik, publicista

– vztah k farnosti: do farnosti patřím už sedmnáct let, poté, co jsem se přistěhoval natrvalo do Prahy; konkrétně jsem se zapojil zejména do přednáškové činnosti na různá témata, historická i aktuální

– co považuji pro farnost za důležité: nejen pro farnost považuji za důležité, aby se o všech věcech věcně diskutovalo a nesurfovalo se na vlnách emocí; proto se rád zapojím jak do pořádání přednášek i veřejných diskusí k tématům, které by farníci považovali za důležitá a potřebná.

Lukáš GREGORA

Jmenuji se Lukáš Gregora a je mi 23 let. Jsem svobodný a studuji na ČVUT v Praze v programu Elektronika a komunikace, kde jsem ve 2. ročníku magisterského studia. V kobyliské farnosti jsem (dle vyprávění) od svých 3 let. Ve farnosti jsem několik let vedl starší ministranty a v této službě se snažím dle časových možností pokračovat. Jsem také členem kapely Tuesday melody a podle potřeby vypomáhám i v dalších kapelách na nedělních bohoslužbách. Pro farnost považuji za důležité aktivní zapojení mládeže do farních aktivit a farního dění.

Václav TŮMA

Je mi 52 let. Jsem ženatý 31 let a s mou ženou máme pět dětí. Ve firmě Elektroline pracuji jako řidič. Do kobyliské farnosti chodím od roku 1985. Následující rok jsem se zapojil do zpívání s Prokopem Remešem a od roku 2003 zpívám a hraji se skupinou Poločas a hostuji i v jiných hudebních uskupeních. Čtvrtým rokem jsem správce hudební zkušebny a přibližně deset let sloužím jako akolyta. Myslím si, že ve farnosti jsou nejdůležitější vztahy mezi lidmi, vzájemná spolupráce, ochota přispět svým malým dílem k dobru většině a naslouchat druhým.

Jitka ČAPLOVÁ

– věk: 45
– rodinný stav: vdaná, 4 děti
– profese: učitelka v MŠ
– vztah k farnosti: jsem konvertita a členka ASC. Vztah s farností navázán předsvatební přípravou díky Jendovi Vývodovi. Ve farnosti mě můžete vidět a slyšet při hraní kapely Poločas a Kairos, na večerech chval a též při lákání na každoroční adventní trhy. Snažím se dělat to, k čemu mám dary a co je potřeba.
– co považuji pro farnost za důležité: za důležité považuji určitě budování společenství a vztahů, moje představa farnosti je místo, kde každý má možnost cítit se dobře a doma. Hlasuji též za farnost sloužící a ne obsluhovanou.

Jmenovaní členové PRF

Zuzka JIRÁKOVÁ

52 let, vdaná, mám středoškolské vzdělání s maturitou, ale jsem ještě v domácnosti, protože máme více i malých dětí.

Ve farnosti jsem od svého křtu v roce 2003 a jinou farnost tedy blíže neznám. Možná o to více mi naše farnost přirostla k srdci, a když mi začínají vyrůstat naše děti a mám teď více času, tak bych ráda i farnosti něco dala, když jsem zatím neměla příležitost.

Určitě považuji za důležité pracovat na vztazích v rámci celé farnosti. Na tom, aby lidé z kostela jen nepřijímali, co někdo připraví, ale aby měli radost z toho se sami zapojit do dění. Protože jsem dlouhý čas měla možnost navštěvovat mše svaté a další akce vždy jen s nějakým naším malým dítětem, tak mě hodně zajímá skupina mladých lidí – rodičů, kteří navštěvují farnost s dětmi, a týká se jich vše kolem dětí. A protože další naše děti se dostaly do vyššího věku a tedy se jich týkají akce pro mladé, tak mě zajímá i dění kolem mládeže. Sama věkem patřím do střední generace, tedy i tady mi je problematika blízká a ráda bych hledala, jak zaktivnit tuto skupinu lidí, čímž nechci říct, že by mě nezajímali senioři, protože i k tomuto krásnému věku se velmi rychle blížím.

Ludmila PROKEŠOVÁ

Ludmila Prokešová (75 let), svobodná. Jsem lékařka a celý život se věnuji imunologii. Dosud pracuji na poloviční úvazek na 1. lékařské fakultě UK.

V naší farnosti žiji od roku 1971, jsem zde velmi ráda a mám tu řadu přátel. Bohužel jsem toho dosud pro farnost mnoho neudělala. Různých aktivit se účastním příležitostně a v rámci našeho společenství.

Pro farnost je důležité, aby vytvářela fungující rodinu složenou ze všech věkových kategorií a aby se její členové setkávali a spolupracovali i mimo bohoslužby. Proto je třeba podporovat rozvoj existujících a vznik nových společenství a různé vzdělávací, společenské a kulturní aktivity. Myslím, že nabídka těchto aktivit je v naší farnosti velká, ale ne vždy se setkává s dostatečným zájmem. Velmi důležitá je dobrá informovanost farníků o všech aktivitách a potřebách farnosti.

 

Věra NOVOTNÁ

Lehce přes 40, v kostech někdy 60, jindy sweet 16. Vdaná … je to ale výzva. Asistentka týmu ve farmaceutické společnosti. Vztah k farnosti mám velmi vřelý s pocitem vděčnosti za takové společenství. Do farnosti patřím zhruba od svých 10 let. Začínala jsem s Prokopem na kůru, po revoluci pak pokračovala u kříže z Taizé s Kájou Herbstem či Jendou Vývodou. Poté jsem se na pár let vzdálila a vdala a po našem druhém dítěti jsem měla pocit, že bychom se jako maminky ve farnosti měly více družit a sdílet se. Iniciovala jsem několik prvotních setkání a Mamky sobě díky pokračovatelkám 8 let stále fungují.

Důležité je, aby se mezi námi nikdo necítil sám, pokud opravdu nechce. Každý občas potřebuje postrčit, pomoci, poradit. Chybí mi tu databáze lidí ochotných ke konkrétní pomoci a lidí hledajících pomoc. Důležitá je také provázanost Salesiánského střediska s farností a vzájemná informovanost, což přirozeně vede k nenásilné evangelizaci.

Mívala jsem také ráda společné úklidy kostela a zahrady, kdy šlo o příležitost seznámit se s dalšími lidmi, popovídat si, zasmát se. Schválně – na jakou písničku jde práce pěkně od ruky – Narodil se Kristus Pán nebo Nesem vám noviny?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *